Narozena 2. 6. 1928 ve Znojmě. Vlastním jménem Božena Krejčová, rozená Fritzová. Otcem byl důstojník československé armády, Bohumil Fritz. Studovala na gymnáziu v Českých Budějovicích, po válce medicínu, při prověrkách v roce 1951 dostala zákaz studia na kterékoliv škole v Československu. Jako důvod bylo uvedeno: „Lidi vašeho typu a vašich názorů, zvláště na medicíně nepotřebujeme.“ (V kádrovém dotazníku odpověděla na otázku – tvůj poměr ke kolektivu: „Miluj svého bližního jako sebe sama.“)

Umění se od té doby stalo hlavní náplní jejího života. Soukromě studovala u akademických malířů F. Ketzeka, E. Frinty a F. Nedvěda.

V roce 1959 se provdala za Bořivoje Krejčího, což byl vlastně i začátek společné práce na chrámovém umění, výstavách, sakrální tvorbě, výzdobě zvonů apod. Ilustrovala pro Katolické noviny a poté společně s manželem pracovali „na volné noze“. Bořivoj jako řezbář a návrhář oltářů, ambon, sedes… Bedřiška jako malířka – Křížové cesty, presbytářní obrazy, vitráže.

V roce 1987 se konala v Zürichu první výstava, která byla téměř vyprodána. U příležitosti svatořečení Anežky České se konala další výstava v Římě, v Nepomucenu, která byla celá zakoupena a stala se tak stálou expozicí. Poté následovala poslední společná výstava manželů v paláci kultury v Praze. V roce 1991 manžel Bedřišky Znojemské umírá. Bedřiška Znojemská se snažila vyrovnat s touto bolestnou událostí prací. Poslala do Portugalska na mezinárodní výstavu „Mailart“ své tři miniatury. Ty vzbudily velký ohlas a Bedřišce Znojemské začaly přicházet nabídky ze Švédska, Anglie, Itálie, Francie, Kanady, Brazílie, Španělska a Německa. Výsledkem bylo 11 ocenění, z toho 2 zlaté medaile na mezinárodní výstavě talentů ve Stockholmu.

Její jméno znali za komunistické totality především věřící občané. Katolické noviny a výstavy pořádané některou odvážnou organizací lidové strany nebo farním úřadem byly pro ni jedinou možností, jak se představit veřejnosti. Jinak se sdělovací prostředky vůči ní obepnuly hradbou mlčení. Z jednoduché příčiny. Bedřiška Znojemská byla a je praktikující katoličkou, zaměřená svojí tvorbou především na sakrální umění.

Její tvorba je prodchnuta hlubokou vírou, jíž se nevzdala ani v letech totality a tuhé normalizace. Do české malby vnesla mystickou krásu, poetičnost a zvláštní oduševnělost. Soustavně se věnuje náboženské tematice v malbě, kresbě a ilustraci.

Obrazy, malované v duchu romantického symbolismu, vyprávějí příběhy. V dnešním přetechnizovaném světě, plném brutality i pochybných hodnot, působí díla Bedřišky Znojemské jako pohlazení na duši.

„Budoucnost světa nespočívá v technice, ale v množství lásky, kterou probudíme v druhých. Tomu chci zůstat věrna.“ (Bedřiška Znojemská)

 

O mě napsali jiní…

Bedřiška Znojemská , vlastním jménem Božena Krejčová , rozená Fritzová se narodila 2. června 1928 v rodině důstojníka ve Znojmě – Louce . V roce 1947 absolvovala gymnázium v Českých Budějovicích a zahájila studium na lékařské fakultě Karlovy univerzity . Při politických prověrkách v roce 1950 byla ze studia vyloučena a zároveň jí byly zakázány všechny druhy škol . Proto v letech 1951 – 1956 studuje soukromě malbu u akademického malíře Emanuela Frinty , akademického malíře Františka Ketzka a akademického malíře Františka Nedvěda .
V roce 1959 uzavírá sňatek s Bořivojem Krejčím . Společně se pak věnovali výzdobě zvonů , kostelů , kaplí , oltářů a vitrážím . V 70. letech jim hrozí vězení za jejich činnost . Uchylují se dosamoty Červeného mlýna , kde si budují ateliér . Romantické povodí Dyje se navždy zapsalo do její duše tak , že když je nucena vzít si pseudonym , aby se alespoň na chvíli skryla před tvrdým dopadem tajné policie , přijala jméno Bedřiška Znojemská .
V roce 1991 její manžel umírá . Přes tuto těžkou ztrátu se malířka snaží přenést svou prací . Obeslala výstavu v Portugalsku a získává tak ohlas i v cizině . Následují nabídky výstav v Kalifornii , Francii , Švýcarsku , Anglii , Kanadě , Německu a Švédsku .
Získala jedenáct mezinárodních diplomů a cen a ve Stockholmu je jí udělena zlatá medaile na světové výstavě “ největších talentů “ . Je zařazena do mezinárodního časopisu Art Diary – soudobé umění a jako jediná je vybrána do Internet Muzea v Benátkách .

Zpracovala Eva Šrámková

 

Díla Bedřišky Znojemské 

  • interiéry kaplí ( spolu s manželem )
  • kostely ( mesy , ambony , sedes , vitráže , malba )
  • křížové cesty
  • náhrobní pomníky
  • výzdoba zvonů
  • výstavy : České Budějovice , Polná u Jihlavy , Břežany , Praha , Brno , Ostrava , Nový Jíčín , Kutná Hora , Chrudim , Žďár nad Sázavou , Havlíčkův Brod ,   Velké Meziříčí , Dolní Bojanovice , Čejkovice , Mladá Boleslav , Kolín , Třebíč , Rusava , Bílovec , Znojmo
  • zahraniční výstavy : Svycarsko Zurich a Winterthur, Švédsko Stockholm, Německo Augsburg, Itálie Řim, Francie Paříž, USA New York,  Kanada Quebec
  • Po výstavě v NewYorku zařazena mezi nejlepši světové malíře
  • novinová kresba
  • reklamní grafika

Podle současné teorie umění bychom mohli nazvat specifičnost moderního symbolismu Bedřišky Znojemské “ ikonickým symbolismem “ , to jest vycházející z takového pojetí symbolu , kdy malířka jednak vychází ze zpodobnění určitého předmětu , postavy jakožto “ vzoru “ ( např. postava se stává znakem , symbolem ) , jednak se opírá o jinotajnou alegorickou myšlenku v obraze .

Bedřiška Znojemská je jednou z mála malířek u nás , která se soustavně věnuje náboženské tématice v kresbě , ilustraci , závěsném obraze i v monumentální malbě v prostorech chrámů . V každém díle ztvárňuje svůj vztah k tématu vycházející z vlastní originální myšlenky . Její obrazy mají náboženský obsah , vypravují o náboženském ději , avšak současně se brání statičnosti náboženství . Výraznou nuancí je u Bedřišky znojemské romantický
symbolismus . Malířka dochází až k samotné hranici exprese , nenechá se unášet vnějšími znaky dramatu v expresi , nýbrž vidí těžiště ve vnitřním zamyšlení postav . V milostných motivech dosahuje největší syntézy tohoto svého vidění světa . Další nuancí v uměleckém výrazu je symbolismus surrealistický . Jde o hledání nadreality – nadskutečna , které je těžko poznatelné , musí potlačit rozum a uvolnit volné představy . Jde o rozpor mezi racionalitou a iracionalitou – autorka hledá prapodstatu života . Předměty optické reality jsou rozbíjeny až do fantaskních přeludů a halucinací a přeludy jsou takřka vždy organické .
Abychom pochopili specifičnost styluBedřišky Znojemské , musíme také zdůraznit její virtuozní práci s laky , neboť si osvojila zcela originální práce s lakem . Lazury , které mají nejen hloubku , ale i zvláštní hodnotu světla a světelných reflexů jsou mimořádně působivé . Oceňujeme zvláštní postupy autorky a uznáváme její “ malířské tajemství “ . Odborný rozbor ukazuje , že moderní symbolismus Bedřišky Znojemské je mnohotvárně krásný a vznešený .
Zpracoval Dr. Miroslav Klivar