Jaro Jaro, jaro je tu Odpusťte, neumím vyjádřit slovy svúj úžas Jen do zeleně namáčím štětec A všechen obdiv skryji do podoby Dítěte.  

Pevný bod   Už nevím, kdo to pravil –   Dejte mi pevný bod a já pohnu světem Však každý z nás ho potřebuje každý z nás ho má Z něho vycházíme a do něho se vracíme Ten jediný, pevný, tvůrčí bod celého Vesmíru         Bůh !  

Přátelství je rozsvicené okno ve tmě je společná radost i bolest je Víra, že nezklameš Naděje, že nezůstanu sám a Láska, která horou pohne Přátelé,děkuji, že jste a přeji vám i sobě, aby nám to vydrželo i v Novém roce Bedřiška Znojemská

Ach ne, prosím zanechte konečně těch hádek a sporů Vždyť život je krátký, kratičký jak bublinka vzlétne a zazáří Však stačí jen malý vánek a co zbylo z ní ? Přineste víno a chléb! My připijeme spolu na lásku, na život, na všechnu krásu kolem

Dušičková Neplač Nenaříkej To jen ti nevěřící říkají, že jsem umřel, že jsem mrtev. Ale já žiji ! To jen závoj věčnosti halí mou tvář. V tom času Bezčasu  sejdeme se zas.

Bumerang Kolik  výčitek, nářků, kleteb bylo vyřčeno Na osud, na lidi, na Boha A přesto je to tak jednoduché pochopit Co vyšleme, to se nám vrátí Zítra, za rok, jednou určitě Tak zní Zákon

Uprostřed davu Hluk, křik, jak divoká řeka valí se lidu proud kolem Zdá se, že není uniku, ze všech stran buší ti do uší, do mysli, do srdce Ale ty přece máš koutek, kam nikdo nesmí  – to je tvůj hrad Tvá brána na deset zámků Jen někdo Jen On smí vstoupit